Máme sklon se podceňovat, nadávat na sebe a své bližní. Někdy dokonce nemůžeme těm druhým přijít na jméno. A přitom to při bližším zamyšlení není tak zlé.
Nebýt toho, že se na internetu množí otázka, jestli Petr Pavel „nepřepálil start“, nikdy by mě nenapadlo, že dělá něco nepatřičného. Tedy ne že bych si teď myslel, že dělá, ale mnozí naznačují, že snad ano.
Protože jsem byl první, kdo zde na Blogosféře psal kriticky o počinu německých ekologických aktivistů Luisy a Yannicka, kteří nejprve v zájmu záchrany Země blokovali silnici B10 ve Stuttgartu, aby se pak letecky vydali do exotického ráje v Thajsku a na ostrově Bali, dovolím si zareagovat na glosu Radomiry Kielbergerové…
V následujících týdnech a měsících bude Kyjevu poskytnuto značné množství těžké techniky ze západních zemí. Zároveň to ovšem bude logistická noční můra.
Uzavřít novou smlouvu na energie není jen tak. Zvlášť, když jsou proti vám použity moderní praktiky nemilosrdných šmejdů.
Všude se najdou pozéři a fanatici. Horliví blbci. A vedle nich a kolikrát v čele jakýsi stařešina, který má myšlenku za svatou a podle toho jedná. Za blbce mimo dosah dohledu nemůže. S horlivými blbci se pere, pak se omlouvá, doma zuří.
Babišovo hnutí ve vedení jihočeské metropole totálně selhalo. Až do loňských komunálních voleb mělo primátora Jiřího Svobodu. Výsledkem jsou prakticky nulové významnější investice a drahá elektřina.
Nepotřeboval jsem v mládí sympatizovat zpoza železné opony s levicovými aktivisty na Západě a nejrůznějšími bojovníky za cokoli, nejlépe za mír a proti americkým raketám, abych se k stáru stal přesvědčeným konzervativcem. Byl jsem takový vždycky.
Korunou konania skutočného dobra je nezištnosť, čiže konanie dobra pre dobro samotné. Bez nejakých postranných úmyslov.
Když jsem se ve čtvrtek (2. 2.) dozvěděl, že se britská labouristická poslankyně Kim Johnsonová omluvila za výrok, že nynější izraelské vláda je fašistická, okamžitě mě napadlo, jestli by se nemělomluvit rovněž Milan Knížák. Proč i on? Hned to vysvětlím.